Úvod Srazy... Choppers

chopper.doupe.net

120 mil Krušnohořím

Průběh vyjížďky

Účastníci: Zdes + Káťa, Víťa, Vorel, Hank, Chang, Petr, Hanka, Marconi, Tomy

Ačkoliv to během týdne tak nevypadalo, výlet byl od začátku naplánovaný na den kdy nám mělo počasí přát. Ještě v pátek večer místama pěkně lilo a i v sobotu byly na některých místech republiky přeháňky. Ne však na naší trase. Všichni účastníci se včas sešli na chlumecké čerpací stanici a v jedenáct hodin už čekali jen na toho blázna, co to celé svolal - na mě. Pár minut po jedenácté už se dočkali, ještě rychle natankovat, pozdravit se s novými členy a kolona devíti chopperů a cruiserů se může dát na cestu.

Vedoucím jezdcem pro první úsek se stal Víťa. Vyrazili jsme přes Krupku vzhůru do hor a první "zážitek" na sebe nenechal dlouho čekat. Serpentiny nad Krupkou jsou občas trošku prudké a vedle krajnice chybí k pevné zemi pěkných pár cenťáků, takže nutné přibrždění při dojedí na zadek jezdci před sebou neustál Marconi a nový Drakouš šel k zemi. Marconi naštěstí stihl seskočit a tak se celá nehoda obešla bez zranění a jen motorka utrpěla pár prvních šrámů.

Po krátkém zdržení pokračujeme ve stoupání do hor a za chvíli už zastavujeme na první zastávce na Komáří vížce. Pokocháme se pohledem do kraje a stáčíme stroje na krušnohorský hřeben a svižným tempem se přesouváme k přehradě Fláje. Tam je provedena zběžná kontrola šrámů a porovnání zrcátka. Pak si jdeme protáhnout šlachy na hráz a vyslechnout Pítrsovu lekci o likvidaci zelených mátožroutů luxem.

Od Flájí se ujímám vedení já, což se má pro osud výpravy brzy ukázat téměr osudným. Na jezdce totiž začíná doléhat hlad a tak je dohodnuto, že u nějaké pěkné hospůdky s teráskou dáme pauzu. V Nové Vsi v Horách zastavuji kolonu u hospody Pod Lípou a i když od baťůžku slyším "to je hrozný", někdo za mnou kývnul jako že ano a tak zajíždíme ke stolům prožít si naši kulturně restaurační anabázi. Sotva se pousazujeme, přichází čísnice a přisedá si k nám, aby si napsala objednávky na pití. Pár z nás neprozřetelně žádá "nějakou obyčejnou točenou limonádu"... Než přinesou pití tak se ještě dozvíme o chybějích klikách na WC, ale už sedíme a tak čekáme co bude dál.

A už je to tady - nealko pivo možná domácí výroby, kola, voda, džus... a čtyři černé rozlévaně-točené vody. Chang nevydrží a po prvním usrknutí letí tekutina bez bublin, zato určitě s o to zajímavější chutí za jeho záda zalít kytičky. Mezitím Káťa ochutnává džus a hlásí: "tahle sklenička v životě neviděla jar". A asi opravdu ne, v usazenině na dně by nepřežila ani žlutá zimnice. Jdu džus vyměnit, číšnice bere pro jistotu sklenici s potiskem a ještě ji raději vypláchne. Když se opět objeví venku, majitelé černého moku žádájí celou neotevřenou lahev něčeho pitnějšího. Po (trošku delší) chvíli čekání přijíždí nejen zásobovací vůz (možná majitel) s dvěma PET dvoulitrovkama koly, z nichž jedna je určena pro nás, ale přichází i nějaká místní blíže neurčená osoba, pravděpodobně kuchařka. Opět čekáme, rozebíráme vážnost situace a třískáme se u toho smíchy o stůl, ale to už nám začínají nosit jídlo. Víťovi i s oblohou aby do sebe dostal odmítané vitamíny, Changovi a Hance prohazují přílohu protože Chang prý ty tuky vyjezdí a mě a Marconimu radši našli na kuřecí plátek poslední broskvi než aby dali bolestné v podobě půlmeruňky navíc :)). Jídlo nebylo až tak nejedlé jak jsme se báli a tak už nás pobaví jen hlášky "vy jste měl taky tu hnusnou?" a "já vím že je hnusná ale cyklisti to pijou" při placení. A aby si nás udobřila, tak nám šéfová při odjezdu přeje šťastnou cestu. Její odpověď na dotaz, zda to budeme potřebovat málem způsobila, že jsme neodjeli, protože její "určitě ano" vyvolává další salvu smíchu.

Vyrážíme k Hoře Svaté Kateřiny a ve snaze vyhnout se špatným cestám na původní trase na Kalek (modře) si zajíždíme do Brandova (červeně). Zde ovšem silnice končí a před námi je jen závora do Němec. Vracíme se přes Svatou Kateřinu a na další křižovatce se vedení ujímá Chang. Druhý pokus vyhnout se špatné silnici nás vede dolů do podhůří a přes okrajové čtvrti Jirkova vyjíždíme opět do hor na Blatno a Radenov. O kousek dál uhýbáme na armádně terénní vložku (opět červeně hrubý nástřel trasy). Po lesních cestách a cyklostezkách, přes výmoly, louže, kameny a vyděšené pohledy cyklistů a turistů stoupáme až na hřeben a před hranicemi se vracíme na původní trasu. Při sjezdu po sedmičce se kolona trhá, Chang to kalí podle plánu na Celnou ale introšům už dochází šťáva. Zastavuji čtyři stroje za námi, dojíždím Changa, vracíme se a já s Pítrsem jedeme také natankovat a zjistit, kde jsou ostatní. Na Shellce nikdo a tak volám Víťovi - jsou na jiné benzínce a protože už máme zpoždění, on, Vorel a Tomy otáčejí stroje k domovu.

Po natankování se s Pítrsem vracíme ke zbytku výpravy a pod vedením Hanka jedeme přes Klínovec na Boží dar, kde jak jsme se domluvili předčasně vyjížďku ukončíme. Chang se odpojuje také už cestou. Poslední rozloučení, sjezd z Božáku dolů pod hory a rozjíždíme se všichni ke svým domovům...

Děkuji všem že to s námi vydrželi, přežili a nezanevřeli a přístě v sedlech zase ahoj!

Původní plán trasy

Sraz je v 11:00 na téhle benzínce v Chlumci.
Děčín~10:30
SRAZ:Teplicko11:00 (bude upřesněno)
okrskyCínovec-Nové Město-Mníšek-Hora Sv.Kateřiny-Kalek
7tankování na sjezdu k Hoře Sv. Šebestiána~13:00
223, 219Výsluní-Kovářská-Klínovec-Albertamy-Nejdek
209Nové sedlo u KV~15:00
hlavníDěčín~18:00