Úvod Srazy &
vyjížďky
Choppers

chopper.doupe.net

Chorvatské nakouknutí 2011
10.6.-14.6.

Photo © Zdeněk
(snímky se otevřou v novém okně)

Zvláštně se to letos seběhlo, tak zvláštně, že jsem vletěl do naplánované dovolené úplně nepřipraven. První den jsem ještě zvládl doma, jeden si aspoň vyřídí co nestíhal, sežene, co neměl čas shánět a podobně. Ale pátek už zacíná být dlouhý... a do žádných príprav se nechce. Nakonec jsem se před třetí odpoledne rozhoupal, rychle sbalil a za půl hodiny už jsem v sedle. Dobrodružství začíná.

Pátek 10.6.: Děčín - Boleslav - Kutná Hora - Havlíčkův Brod - Telč - Slavonice - Zwettl - Ybbs an Donau - Gaming - Göstling

I když tuším, kterým směrem asi pojedu, nechci dovolenou pojmout stylem někam dojet, tam pobýt a pojezdit a pak zas přejet domů. Letos to bude podle hesla I cesta může být cíl. Žádné dálnice, žádná jízda bez přemýšlení podle gps. Jen okrsky a mapa.

Dnes se tedy přesouvám na jih, dojedu kam to vyjde... A vychází to do Rakouska, po desáté večer přichází chlad a tak u silnice sjíždím na odpočívadlo a v zákoutí z něj vedoucí cestičky uléhám ke spánku pod alpskou oblohou. Naštěstí neprší, je polojasno, i Měsíc svítí do kraje.

Sobota 11.6.: Göstling - Hieflau - Trofaiach - Knittelfeld - Neumarkt - St. Veit - Poggersdorf - Gallizien - Bad Vellach - Kranj - Ljubljana - Kočevje - Brod na Kupi - Delnice - Crikvenica - Senj - Karlobag - Starigrad - Biograd na Moru

Probouzím se už kolem čtvrté a protože tuším, že znova neusnu, vydávám se navzdory chladu a mlze dál. Přes Rakousko mířím ke slovinským hranicím, které přejíždím krásným horským sedlem mezi vesnicemi Bad Vellach a Jezersko. Hned za sedlem mě vítá pohled na vrcholy se zbytky sněhu - opravdu je léto a mířím opravdu na jih?

Ale asi ano, ve Slovinsku už je docela pěkně a poté, co v Chorvatsku sjedu z hor, vedro jednoznačně ohlašuje dosažení oblíbených letních destinací. Provoz houstne a vypadá to na pěknou prudu... Naštěstí s průjezdem Karlobagu ustává a úžasně se klikatící cesta na Starigrad ubíhá hladce, narušena jen obavami zda mám ještě dost paliva v nádrži. Měl jsem :-)

Ve Starigradu dotankovávám a po krátkém zhodnocení zbývajícího času se rozhoduji posunout o fous jižněji, abych v podvečer zakotvil v Biogradu. Shánění ubytování probíhá rychle a hladce, a tak je i čas na dokoupení zásob a pak večerní procházku.

Neděle 12.6.: Biograd - Benkovac - Skradin - Gulin - Drniš - Roški Slap - Kistanje - most přes Krku na Čitluk a zpět - Kistanje - Rodaljice - Benkovac - Biograd

Dnešní den je určen pro lehčí výlet. Přes den se nechci péci na slunci u vody, takže rychle kupuji sluneční brýle a pak už mířím do vnitrozemí a směrem do oblasti NP Krka. Ne že bych se chystal na turistiku, ale aspoň si projet těch pár přejezdů přes Krku, které jsou podle mojí ne příliš podrobné mapy v té oblasti, mě láká. A vše vychází, i silnice je v dobrém stavu a tak si užívám nejprve jízdu, a později krajinu kolem řeky.

Když se člověk trošku vzdálí od parku a přiblíží k civilizaci, narazí i na pěkné průmyslové monstrum :-). Ale pak zas honem zpět, příroda nevylepšená člověkem láká víc.

Po projetí všech plánovaných míst se vracím "domů" jinou cestou. Ta už bohužel není v tak dobrém stavu, ale přežít se to dá.. Navíc, jako dnes celý den, provoz minimální a tak je čas se kochat okolím. A ještě si stihnu zajít v pozdním odpoledni na pláž, zaplavat si v moři... A po večeři vyzvednout fotoaparát z pokoje a udělat si další večerní fotosession.

Pondělí 13.6.: Biograd - Benkovac - Obrovac - Gracac - Medak - Gospic - Perušic - Klanac - Karlobag - Starigrad

Po zkonzultování předpovědi počasí se rozhoduji dnes přesunout malinko na sever, abych mohl v úterý a středu přejet zase přes hory domů. Aby to nebylo moc snadné a rychlé, a abych ještě viděl něco nového, volím cestu oklikou okolo pohoří Velebit.

A také mě lákají zatáčky mezi Karlobagem a Starigradem, takže můj dnešní přesun na sever bude završen padesátikilometrovou jízdou na jihovýchod! A opravdu se zadaří, na posledním úseku skoro nic nejede a tak si můžu klikatící se silnici opravdu vychutnat.

Ve Starigradu chvilku tápu při hledání ubytování, nakonec však bez problémů nacházím pokoj hned u silnice a kousek od pláže. I když slunce jen prosvítá skrz mraky roztažené po obloze, voda je i v podvečer teplá a zaplavat se dá. Ale v Bigradu byla lepší. A po vykoupání zase rychle koupit něco k snědku, večere na balkóně s výhledem na cestu a pak večerní procházka a ještě trošku zdokumentovat moře.

Mimochodem, Starigrad je výchozí bod pro výlety do NP Paklenica, a v nedalekém kempu je to znát. Většina lidí je tu evidentně za turistikou, případně lezením, a ne kvůli vodě. A nebo také kvůli silnici, o čemž svědčí skupina motorek vedle hotelu - no na fotkách je nehledejte, kdo by fotil motorky, když jich už několikátý den potkává desítky :-)).

Úterý 14.6.: Starigrad - Senj - Crikvenica - Delnice - Ljubljana - Bad Vellach - Wolfsberg - Zeltweg - Knittefeld - Leoben - Hieflau - Ybbs - Slavonice - Jihlava - Uherský Brod - Mladá Boleslav - Děčín

Náročný den. Po dobrém spánku se budím dvacet minut před šestou, rychle balím a v šest už vyrážím na cestu. Ta začíná s podmračenou oblohou, ale za sucha a já si potřetí užívám úsek Starigrad - Karlobag, poprvé v obráceném směru. I když se poté, co před Crikvenicí začínám stoupat do hor, ochlazuje, stále je počasí celkem dobré, jen sem tam pár kapek. Ale před hranicemi se Slovinskem už beru kvůli zimě nepromok a za hranicemi vjíždím na silnici mokrou po dešti. Cestou dál na Ljubljanu cesta opět osychá, a za ní už vysvítá sluníčko. Ovšem jen na chvíli, jak se blíží horský průsmyk s přechodem do Rakouska, objevují se černočerné mraky zachycené na alpských vrcholech a serpentiny přes hranice projíždím v dešti. Dole u Gallizien opět slunce a sucho a zdá se, že cesta už bude ok. To by ale nebyly Alpy...

Takže i druhý horský úsek, od Hieflau po Ybbs, opět v zimě a pořádném lijáku. Pak už ale vše letí jak po másle, až k našim hranicím mrakům ujíždím a totéž se mi daří i po jejich překročení. Další déšt mě dohání až v noci u Mladé Boleslavi, a když doprší, aspoň zima a mlhy mě doprovází až do půlnoci. V tu chvíli už jsem u garáže, po 18 hodinách a 1088 km v sedle po okrskách konečně doma.

Sečteno a podtrženo letošní malý výlet dal 2777 km za čtyři a půl dne, a také pár desítek fotek, které vidíte u tohoto článku.

Děkuji za přečtení a zase příště v sedle!